Rozloučit se s vozem, který mě věrně provázel stovkami tisíc kilometrů, není nikdy jednoduché. Můj Superb, který už měl za sebou úctyhodných 310 000 km, měl ještě donedávna před sebou solidní vyhlídky – v březnu jsem do něj totiž investoval 40 000 Kč s nadějí, že spolu najedeme ještě pěkných pár tisíc kilometrů. Plány se ale změnily, a tak jsem nakonec Superb prodal za částku, kterou radši ani nebudu zmiňovat. Přichází však příběh o tom, jak jsem po něm našel téměř svůj vysněný vůz.
Jaké byly mé požadavky?
Měl jsem jasné představy o tom, co hledám. Dvoulitrový motor, automatická převodovka, adaptivní tempomat a tažné zařízení. Cenový strop jsem si stanovil na 500 000 Kč. Většina nabídek se však ukázala buď příliš drahá, nebo se neslučovala s mými požadavky. Na trhu se objevilo několik potenciálních kandidátů, jako VW Passat nebo Suzuki Vitara, ale žádný z nich mě úplně neoslovil. Nakonec jsem narazil na Jeep Compass z roku 2019, vybavený dvoulitrovým motorem, devítistupňovou automatickou převodovkou a pohonem 4x4. To mě zaujalo.
Hledání ideálního kousku
Procházel jsem nabídky a narazil na několik aut, které mě zaujaly. Jeden z nich měl najeto 130 000 km a pocházel z Itálie. To mě trochu zarazilo – italská auta sice obvykle neprocházejí zimní sezónou, ale mohou být poznamenána drobnými kolizemi. Hledal jsem tedy dál a objevil tentýž model u AAA Auto. Co mě překvapilo, byl stručný a věcný popis vozu, což na mě udělalo pozitivní dojem – zřejmě to prodejce nepovažoval za vůz, který by potřeboval přehnaně vychválit.
Vyjednávání s prodejcem a cesta k vozu
Vozidlo bylo sice vystaveno v Praze, ale kvůli pracovnímu vytížení jsem potřeboval, aby ho převezli do Olomouce. Zavolal jsem na pražskou pobočku, kde mi řekli, že abychom mohli zařídit převoz, musím se dostavit na jejich pobočku v Praze a složit zálohu. Tento požadavek mě překvapil, ale zároveň jsem byl odhodlaný se na pobočku dostavit, avšak né na tu pražskou. Nakonec jsem se rozhodl jet na pobočku v Českých Budějovicích, kde jsme si po krátkém rozhovoru s prodejcem a náslědně další konzultaci s manažerem plácli. Složil jsem zálohu a čekal na oznámení o tom, že bude vůz přepraven do Olomouce. Obratem mi však volali z Prazy, že na place mají na vozidlo kupce a jestli mám skutečně o vůz zájem, tak jsem je ledabyle odbyl, že mám již složenou zálohu a ať vůz převezou.
Netrvalo dlouho a skutečně se mi z Olomouce ozvali. V mezičase jsem si vůz důkladně prověřil u několika nezávislých zdrojů a získal jsem povědomí, že jde o slušný kus.
Prohlídka a zkušební jízda
Po příjezdu do Olomouce jsem okamžitě zamířil k vozu, narozdíl od Škodovek, se v davu neztratil. Na první pohled vypadalo vše v pořádku, kromě mírně opotřebovaných pneumatik a několika drobných oděrek - což je u tohoto prodejce běžný stav. Před jízdou jsem si ještě prošel motorový prostor, kde mě trochu zarazilo nižší množství chladicí kapaliny, ale rozhodl jsem se to zatím neřešit. Během zkušební jízdy jsem ocenil klidný a kultivovaný chod motoru a samozřejmě jsem otestoval i systém pohonu všech kol – vše fungovalo bez problémů.
Detailní prohlídka podvozku
Pustil jsem se do prohlídky interiéru, který vypadal velmi zachovale a většina tlačítek nebyla ani nijak zvlášť opotřebená, vypadalo to spíše, jako by vůz právě vyjel z fabriky, což mě potěšilo. Po kontrole zavazadlového prostoru jsem narazil na tažné zařízení, které do té doby na voze ještě ani nebylo použito, takže další plusové body. Dalším krokem byla prohlídka na zdviži, kde jsem důkladně zkontroloval podvozek. Ani tady jsem nenašel nic alarmujícího. Po několika minutách přemítání jsem dospěl k rozhodnutí, že tenhle Compass bude mým novým vozem.
Jak příběh pokračuje?
Ten opuštěním brány prodejce končí – ale jen dočasně. Těším se, že se s vámi brzy podělím o zkušenosti a detaily o všech opravách, které jsem s vozem provedl od chvíle, kdy jsem jej přivezl domů.
.webp)
Přidat komentář
Poslední komentáře